Jak probíhá mé poradenství

Základem pro mé poradenství jsou fyzické tělo a energie. Na mé poradenství je dobré aspoň jednou přijít, pak snad mohu něco dál probrat na dálku, ale bez první návštěvy to nemá moc význam, k tomu se však ještě vrátím. Dennodenně pracuji s tělem vlastníma rukama a proto, už na lecos mám dobrý odhad od prvního okamžiku, když mi někdo nový přijde.

Už ve dveřích vím, kolik práce mi přišlo.

Někdo by se mohl smát nějaké mé pochybné diagnóze ode dveří. Jasně takové „diagnózy“ známe, každý doktor říká jinou. Jenže já své první postřehy dále prohlubuji a nemám potřebu na nich něco měnit a to je sakra rozdíl. Také se nejedná nutně o diagnózu, ale jako zedník, když koutkem oka spatří prvně barák, který má opravit, tak určité dojmy později také nemusí měnit, že by se jako spletl.

Příklady z praxe

Asi před rokem přišla maminka se svým ani ne dvouletým synem s na první pohled utrápeným výrazem v obličeji od bolestí a jak vstupoval do masérny na poliklinice Michnova, tak zakopl o práh a já si všiml, že to byla pravá noha. I tak brzy si už mohu začít všímat, co asi bude zapotřebí dělat. Přitom tento případ, je namátkově vybraný, jak jsem si zrovna vzpomněl, kdy úplně první sebenepatrnější postřehy měly stále dál svou platnost. Pak jsem mu napravoval pravou kyčel a během vteřin také spravil, což se potvrdilo okamžitě po první zátěžové zkoušce, když jsem jej vybídl, aby slezl z lehátka a trochu se prošel, tak se rozzářil úsměvem, uklidnil se a začal mnohem lépe spolupracovat.

Jindy mi přicházela zákaznice na pohovor, který jsme měli domluvený, že bude o celkovém zlepšení života po energetické stránce a to i ve vztahu. Slyšel jsem sotva slyšitelnou chůzi, to jak tato paní přicházela k mým dveřím, které byly zřejmě pootevřené, ale chůze to byla výrazně těžkopádná až šouravá a pak, když jsem tuto zákaznici poprvé i uviděl, měl jsem v mžiku takřka hotový obraz o její celkové fyzické kondici, z dlouhodobého hlediska, který byl určující pro všechno, co mělo dál následovat a bylo jedno, jestli přišla řešit něco akutního, rámcově toho bylo dost zřejmé. Tento hotový obraz se dál jen potvrzoval a mírně upřesňoval a měl značný praktický význam pro všechno to, co s mou pomocí chtěla dokázat. Pamatuji si i na další detaily, například, že cíle, na které chtěla dosáhnout, nebyly vůbec skromné, ale vysvětlil jsem jí, jaké kroky k nim vedou a jak by vypadaly první úspěchy a co by to obnášelo.

Z toho by mělo být jasné, že obraz člověka, který si udělám z jeho postojů, z postojů jeho jednotlivých částí těla a z různých pohybových stereotypů mi vydá za tisíce slov a to mě sotva pozdravil. Následně masérská práce už během prvních vteřin, když se někoho poprvé dotknu, zrovna tak nejde nahradit ani stohem knih, které by si snad někdo chtěl pročítat, co jak se má a nemá, aby si pomohl sám.


Už je to dávno, co jsem si všiml, že nepotřebuji příliš poslouchat to, co kde kdy bolí, že kdyby dotyčný přišel a řekl mi, že ho vůbec nic nebolí, tak budu na něm dělat úplně stejné věci, právě třeba z části podle jeho pohybových stereotypů, které jsou individuální, tak budu povolovat záda třeba v hrudní části a pravou stranu beder, jestli ho to bolí nebo ne má pro mě nepatrnou informační hodnotu. Daleko důležitější a tam začínají dorozumívací potíže, je pro mně, co bolí na tlak přímo při masáži. Někteří chtějí, aby je masáž bolela a tak by mě nejraději vybízeli k čím dál větší síle, nebo naopak chtějí zamlčet to, že to bolí, abych náhodou neubral na síle, pak by měli strach, že to zabere méně. Je kolikrát pak těžké vysvětlovat, že postup musí být přiměřený a je daný individuálními dispozicemi, a že vlastně ani já ani oni nevíme, jaké budou reakce těla po první masáži, může to být pocit namožených svalů, nebo se původní bolesti přesouvají. S každou další masáží, můžeme být chytřejší. První masáž nemůže být až tak silná už z principu, až následující, protože pak je teprve svalstvo připravené pro něco silnějšího. Pojem síla je přitom obzvlášť ryze individuální a to dokonce i v rámci každého jednotlivce, kdy každého bolí něco jiného, přesně podle jeho aktuální a dlouhodobé kondice a jeho celkového zdravotního stavu. Často musím poslouchat argumentaci, že to bolí přeci každého. Ne, nebolí to každého. Každého bolí něco jiného, přesně podle individuálních dispozic a má to značnou vypovídací hodnotu. Vytvářím si tak podrobnou mapu těla.

Bylo by lepší, kdyby si zákazníci přestali u mě stěžovat na bolesti jako u doktora,

ale začali by se mě ptát na to, jak to udělat, aby je nikdy nezačalo nic bolet a zůstali navždy zdraví a silní. Kdo netrpí na závažnou nemoc, tam to jde. Sice je zájem o trvalé zdraví, ale stylem trvalého léčení a u mě to tedy vypadá tak, že se chtějí zbavit svých akutních potíží a to hezky fofrem a pak si chtějí jet svými způsoby zacházení s tělem, tedy chybně, dál po svém…

Můj pohled na tělo je energetický. Z části je to všechno fyzika, tlaky, podtlaky, statika držení těla samovolné a naučené, ani jedno nebývá správné. V principu má každý samovolné pohyby zdegenerované a na tomto základě se učí pořád nějaké nové pohyby, třeba cvičení, ale špatně. Má funkce v poradenství je jako další objektivní pozorovatel, který vidí to, co sám na sobě nikdo vidět nemůže, protože každý má oči jen dopředu, tak už jen kvůli tomu. Nikdo si nevidí třeba na záda a to je obrovský problém, ale pak následuje hned další, ještě větší problém, na něco koukat, ještě zdaleka neznamená, také něco vidět.

Z uvedeného se nikdo nemůže divit, že nejsem zatím nakloněný k nějakým návodům, jak by si mnozí přáli. Kolikrát i zákazníci by rádi nějaké cviky měli na videu a na papíře. Mé zkušenosti jsou však úplně jiné. Jednak návodů tu mám ve skutečnosti až dost a jednak něco číst neznamená ještě něco z toho získat. Pokud někoho něco osobně učím, tak je to stejné. Co je na papíře, není v hlavě. V reálu to znamená, co se u mě někdo nenaučí přímo osobně a hned, tak dál už to bude jenom horší a na nějakých poznámkách a návodech na videích, vůbec nezáleží. U mě mají nejlepší podmínky, mají mou asistenci při cvičení a k zvládání cviků pomáhám masáží. Jak se tomu můžou vyrovnat nějaká videa a texty?!

Postup vpřed je v mém poradenství dán reálnými schopnostmi těla, nejprve co do schopnosti provézt cviky, tím se mohou otevřít další schopností a sice prožitkové. Jde o navýšení vnímání vlastního těla , aby ho člověk mohl správně, plnohodnotně v životě používat. Tělo by mělo člověka donést, tam kam chce, ale většinou se všichni se svým tělem namáhavě životem plahočí a tělo jim selhává a je jím nespolehlivým partnerem. V životě má prožívání největší význam a já se nebojím napsat, že hlavně a jedině prožívání S VLASTNÍM TĚLEM! Tím se mé poradenství liší od jiných a od všeho, co si sám každý někde přečte. Tím se mé poradenství liší nejvíce od čistě vědomostních systémů, analytického zkoumání myšlení, od sugestivních a autosugetivních metod, a od hromadu jiných metod. Namlouvat si může každý co chce a často to také tak dopadá, že si třeba sporadický sportovec myslí, jak si díky pohybu skvěle pomáhá a nevšimne si při svých aktivitách, že brzy s nimi nebude možné takto pokračovat dál, protože se nenápadně zmenšuje pohybový rozsah jeho kloubů a celkově jeho tělo stále víc tuhne. Nic o tom neví, ale i jiní se naučili věřit si víc, než s čím dokáže udržet krok jejich vlastní tělo. Reálný život je hlavně pocitový a hlavně ve vztahu k vlastnímu tělu. Jestli tělo dennodenně prožívá všechno neslaně, nemastně a spíš samou nepříjemnost a až bolest, při jakýchkoliv a nejrůznějších příležitostech, tak co si chce takový člověk číst a kde chce na sobě začít, aby si pomohl?

Komunikace je opravdu vždycky těžká, pokud chceme něco závažného docílit. Výchozí pozice, na které s každým začínám je většinou k těm zajímavějším cílům, jako je třeba schopnost vnímat svou energii a pak umět si ji vyměňovat, velmi vzdálená. Většinou všichni chtějí jen něco málo zlepšit, opravit bolavé koleno, kyčel, záda a nějak si dál svépomocí pomoci, ale jakoby jen potajmu, nechtějí o tom mluvit, nebo mluvit o tom chtějí, ale pak zase až spíš jen klábosit, jen se do žádné skutečné změny nepustit. Mohu klidně napsat, že nejvíc se každý bojí skutečných změn sám na sobě.

Většina se přímo děsí té reality, kdy s věkem čím dál všechno jen víc bolí a nic netěší, jen jídlo pití a případně pár dalších „vysokých životních hodnot“ podobně konzumního typu. Takováto realita, kde se vše svádí na stárnutí a na geny, je pro mě jen virtuální a neskutečná, kterou nám vymyslely určité mozkové trusty a kdo jim uvěří, tak s nimi je skutečně konec, mohou se jen těšit, jak jdou do starého železa a své tělo nikdy nepochopí. Příliš jsme si zvykli na počítač, jako že tam všechno najdeme, co by nám mohlo pomoci. Vůbec to přitom není pravda. Já nemůžu napsat všechno, co vím, i kdybych to udělal a vytvořil tady nějaké virtuální poradenství, tak sice věřím, že by se to mnohým náramně líbilo, to ano. Jak ale vím, tak všichni by se chtěli doklikat co nejrychleji na konec, aby věděli jak to tam vypadá. Je to dokonce marketingově výhodnější, a je to moderní, po kouskách prodávat nějaké útržkové návody, dávat jim stále senzačnější názvy a hlavně všechno ucelené tříštit na řešení jednotlivých potíží, které zákazníci akutně chtějí vyřešit. Realita se od té virtuální reality liší právě reálným prožíváním s vlastním tělem. Můj postup je od začátku pořád stejný, nic nepotřebuji tříštit, stále zlepšuji reálné prožívání s vlastním tělem, jeho uvolňováním a rozpohybováváním, nic víc, Tělo se dostane k lepšímu prožívání na základě reálných drobných pokroků. Nejde to předběhnout jako klikáním na počítači, nebo čtením knihy odzadu, nejde to udělat vědomostmi, ani logickým uvažováním, nejde to vyčíst. Možná někdo ano, ale i těm několika šťastlivcům to bude trvat příliš dlouho, přesněji asi věčnost. To, co jsem se naučil během desetiletí praxe, není možné někde jen vyčíst a tím si pomoct, ale je možné, relativně celkem rychle tím provézt těla zájemců.

Není jisté na co všechno se, u každého zvlášť, natrefí. Většinou chtějí všichni všechno hned, je to výchovou v dnešní době. Musím stále znovu vracet zákazníky k jejich reálným možnostem a opakovat jim, co je třeba udělat pro dosažení těch vzdálenějších cílů.

Příklad z praxe –  závislost na alkoholu a kouření

Nedávno mi například jedna sporadická zákaznice řekla, že má obrovský problém s alkoholem, že pije několikrát do týdne, někdy každý den a to velmi, nespokojí se s málem. Trvá to dost dlouho, už roky, ovlivňuje jí to práci i soukromí a je jisté, že to začne mít dramatické následky, jestli to ihned nezmění. Jenže zkuste se jít s tím někam léčit. Jak vypadají ti vyléčení? Trochu jsem tedy nad tím přemýšlel a poradil jsem ji určité zacházení s vlastním tělem.

Je to o pochopení energetických principů, nikde jsem nikdy na takový návod nenatrefil, takže jej nenajdete nejspíš nikde ani vy. Jedná se o můj konkrétní výpočet podle energetiky a mých zkušeností a on se ukázal být jako správný.

S naprostou pohodou vydržela bez alkoholu už více jak 100 dní (27.4.18) a dokonce i bez kouření, které si mohla rovněž dovolit vypustit. Dokonce za značně stresových situací a životních patálií, za kterých by jiný neskončil ani s jednou závislostí, natož se dvěma silnými naráz, za takových okolností by jiní se závislostmi začali.


Zveřejňovat tady detaily nemá smysl, protože jednak to má své podmínky a jsou nutné korekce a hlavně je to jen výhradně pro ty, kteří se svými závislostmi chtějí bojovat Komunikace s lidmi s jakoukoliv závislostí je velmi těžká, mají značně deformované reálné prožívání, nedokáží ze sebe vydolovat pocit vděčnosti, berou mě jen jako nějakou autoritu, kterou musí, ale zároveň nechtějí poslouchat. Jejich jedinou snahou je vyhnout se spolupráci, tak proto musí chtít sami. Toto jejich přání musí být jejich opravdové a to já nedokážu ničím nahradit. Musíme pro ně najít vždy aktuálně schůdné řešení pro postupné pokroky. Každý sám má tendenci si stanovovat příliš vysoké cíle, které pak není schopen splnit a každé další selhání je oslabující. Má práce spočívá ve stanovení přijatelných cílů, které mohou postupně vést ke zvládání svého těla, kde už dávno není řeč o nějakých bolestech a pocitech vyhoření a bez energie, jak to tak často musím poslouchat, ale bavíme se o tom kam svou energii směrovat a kam raději ne.

Pokud bych chtěl své poradenství sepsat a zdarma zveřejnit, tak mi může každý věřit, že užitek by z toho měl každý menší a v rukách některých často až žádný, než jaký je potenciálně možný užitek při osobní návštěvě. Potenciální užitek proto, protože někam přijít, ještě neznamená dokázat spolupracovat. Setkávám se s různými přístupy ke spolupráci a jen málo jich je efektivních, dokonce často se jedná spíš o určitý druh bojkotu a přetahování se o čas a energii, ale to se dá dobře vysvětlit právě energeticky, že v každým se preferuje určitá konkrétní energie a ta se nenechá zcela dobrovolně připravit o své výsadní postavení, která vymodelovala tuhého a fyzicky i duševně nepružného člověka a zejména ne, pokud to trvalo desítky let. Pro uskutečnění změny v tomto ohledu je zapotřebí naučit tělo se zcela vybít, ale to není možné fyzickou ani psychickou námahou, ale jedině konkrétními postupy, které spadají do oblasti právě tohoto poradenství, kde jsou perspektivy a možnosti jednotlivců velmi individuální.

v Praze 23.2. 2018 Reiter

doplnění 27.4.18