Kde bolí artróza: Nejčastější místa, příznaky a co s nimi dělat

Když člověku v koleni křupe, často to bere jako vtipnou historku k večeři. Ale pak, začnou-li rány, které se ozývají nejen při dřepu, ale i v noci v posteli, přestane nám to být jedno. Artróza totiž není jen zákulisní šepot stáří, ale čím dál tím víc mladých lidí si všímá, že něco v jejich těle nehraje. Největší průšvih na tom je, že bolesti u artrózy nejsou pokaždé tam, kde bychom je čekali, a někdy nás umí strašně překvapit. Všimla jsem si třeba u své známé, že nejdřív měla pocit těžkých nohou, a až po měsících došlo na skřípavou bolest v kyčli. Není divu, že lidé hledají odpověď na otázku „Kde vlastně artróza bolí?“ a jak se s tím dá žít tak, aby to nebolelo co nejmíň.
Proč artróza bolí na různých místech těla
Artróza dokáže pěkně zamíchat kartami, protože nebolí všude stejně a ne každý ji má jen v kolenou. Nejčastěji si lidé stěžují na kolena, kyčle, malá kloubní spojení na prstech rukou a také páteř. Tohle není náhoda. Klouby, které jsou denně nejvíce zatěžované, dostávají zabrat nejvíc. Ještě se divíte těm ranním ztuhlostem a funění, když lezete ze sedačky? Tabulka nejpostiženějších kloubů podle Českého revmatologického institutu ukazuje, že kolenní (gonartróza) a kyčelní (koxartróza) klouby vedou jasně před ostatními:
Kloub | % případů artrózy |
---|---|
Koleno | 40 % |
Kyčel | 25 % |
Ruce a prsty | 15 % |
Páteř | 12 % |
Ramena a kotníky | 8 % |
Bodavá bolest při chůzi z kopce, otok kolem palce na ruce nebo ostrá bolest v kříži, když si člověk obouvá boty. Každý kloub bolí trochu jinak a má i jiné varovné signály. Málokdo tuší, že bolest nemusí být první. Někdy přijde napřed pocit „pískání“ nebo škubání v kloubu. A pokud vás začnou zlobit prsty u ruky, nemějte za to, že jste slabí nebo přecitlivělí – tuhost a uzlíky na kloubech prstů jsou projev artrózy stejně často jako bolest kolen. Můj manžel Honza si nejdřív myslel, že má modřinu z práce na zahradě, ale nakonec se ukázalo, že dřepování v garáži a letité sportování odnesly právě jeho kolena.
Jak poznat, že jde o artrózu a ne jiný problém
Když to v kloubu píchne, většina lidí hned nemyslí na artrózu – přisuzují to únavě ze sportu nebo přeležení. Jenže když bolest neodezní, ozývá se každý den, kloub je na pohmat citlivý a třeba i oteče, už je na čase zpozornět. Většina lidí se nejdřív lekne, že má nějaký akutní zánět, ale artróza je nenápadná. Při pohybu kloub křupe, tření chrupavek člověk často i slyší. Přes noc může kloub ztuhnout a ráno se rozpohybuje až po pár minutách rozhýbání. Možná se vám stalo, že si ráno nemůžete zapnout knoflíky u košile nebo ustlat postel, protože prsty prostě nespolupracují. Nebo si představte, že jdete vyzvednout dítě do školky a zvednout ho do náručí je najednou zkouška odvahy.
Artróza nepostihuje všechny klouby zaráz. Většinou začíná jedním či dvěma a přidávají se podle životního stylu a genetické výbavy. Lidé s artritidou v rodině jsou ve vyšším riziku. Nemůžu zapomenout na návštěvu rehabilitace, kde sestřička mezi řečí sdělila, že každou pátou českou ženu kolem padesátky začíná klouby bolet. Nejsou v tom samy, není to ostuda ani prokletí stáří. Typickým znamením je bolest po zatížení – šla jste vynést koš a už vás to táhne v kyčli, šli jste si zaběhat a druhý den s kolenem nemůžete ohnout ani prst. Některým ženám artróza deformuje klouby u palce na noze, což je prý jedna z nejnepříjemnějších věcí při obouvání podpatků. Muži zase řeší bolesti v ramenou, hlavně po práci na zahradě, nebo když mají tahat těžké tašky do schodů.
Existují také lehce přehlédnutelné příznaky, které lidi svedou na špatnou stopu – například bolest v třísle při kyčelní artróze nebo nejasná bolest zad na začátku, když přichází spondyloartróza (artróza páteře). Výrazné je omezení pohyblivosti – jestliže něco nejde obvyklým způsobem, místo síly použijete houpavý pohyb nebo se spíš přizpůsobíte bolesti.

Proč artróza vzniká a kdo je víc ohrožený
Někdy je člověk přesvědčený, že to má v genech, protože děda i mamka šli na výměnu kyčle. U někoho jiného je v tom dlouhé sezení u počítače, špatná obuv nebo opakované drobné úrazy. Za některá místa artróza může životní styl, typy práce, sport a váha. Zajímavý je vztah mezi obezitou a artrózou – každý kilogram navíc zatěžuje klouby o mnoho víc, než bychom čekali. Třeba jedno kilo navíc znamená až 4 kily síly v kolenním kloubu při běžné chůzi.
Ženy jsou k artróze náchylnější, uvažuje se nad tím, že roli hrají hormonální změny po přechodu. Častěji postihuje lidi po padesátce, ale není to pravidlo. Znám dokonce kamarádku, které se artróza ozvala už kolem třicítky – vinou starého fotbalového zranění kolene. Sportovci a lidé, kteří opakovaně dělají stejné pohyby (například klavíristé, zedníci nebo tanečnice), by měli být ve střehu. Nezanedbatelná je také špatná diagnostika nebo přehlížení příznaků v mládí. Čím dříve si ulevíte, tím méně vás artróza bude omezovat.
Není to nemoc jediného stylu života, ačkoli statistiky ukazují, že sedavá povolání a nadváha jsou veliké riziko. Kouření je dalším faktorem, který chrupavky ničivě ovlivňuje. A zapomínat by se nemělo ani na genetickou predispozici. Revmatoidní artritida sice není to samé, ale v rodině ukazuje na vyšší riziko poruch kloubních struktur.
Jak bolest artrózy zvládat a co opravdu funguje
Jednou z nejčastějších otázek, které slýchám od ostatních, je: Můžu vůbec bolest něčím zlepšit? Pravda je, že úplně odstranit artrózu nejde, ale můžete ji zpomalit a často i výrazně zmírnit bolest. Na prvním místě je pohyb. Zní to jako blbost, když něco bolí, ale pohyb – hlavně ten jemný a pravidelný – má skoro zázračné účinky. Plavání nebo jízda na kole jsou vyloženě doporučované.
Každý lékař potvrdí, že vhodné jsou i kompenzační cvičení a lehké posilování. Stačí prý 30 minut svižné chůze denně a klouby začnou být méně citlivé. Při bolestech si zkuste dát studený obklad na oteklé místo nebo si užít teplou sprchu na ztuhlý kloub ráno. Lidé rádi používají různé gely a mastičky – arnikový, kostivalový, nebo klasiku s mentolem. Skvělým tipem je zapisovat si, kdy a při čem bolest vzniká, abyste pak mohli upravit denní režim. Známý ortoped doporučuje: poslouchejte tělo a přizpůsobte mu své tempo. To platí dvojnásob pro dny, kdy se klouby „ozvou“ víc než obvykle.
Co moc nefunguje: klid na lůžku (jen přitíží!), přehnaná snaha o dokonalý výkon a sebeobviňování. Artróza není ostuda, je to diagnóza, se kterou se žije. Důležité je udržet si optimální hmotnost a neopírat se do bolestivého kloubu na sílu. Osobně mi hodně pomohlo zapojit i fyzioterapeuta, který mi ukázal malé triky na stabilizaci kolena – třeba jak správně stát do schodů nebo si sednout bez křupání. Nezapomínejte na vitamíny a látky na klouby – kolagen, glukosamin a chondroitin opravdu nevyřeší vše, ale v kombinaci s pohybem a rozumnou stravou pomohou kloub v lepší kondici udržet.
Ovšem vyrážet okamžitě na operaci není první krok. Moderní medicína doporučuje nefarmakologickou léčbu v kombinaci s léky proti bolesti a často i injekci kyseliny hyaluronové. Léčebné postupy se musí přizpůsobit konkrétnímu člověku a jeho životnímu stylu. Pokud se bolest zhorší nebo kloub natolik ztuhne, že vás výrazně omezuje ve věcech, které děláte každý den, pak se řeší výměna kloubu.

Tipy, jak klouby nezatěžovat a kdy vyhledat lékaře
Při péči o klouby je zásadní prevence, i když už artrózu máte. Často stačí malé úpravy v běžných denních zvyklostech. Pokud dlouho stojíte, zkuste často měnit polohu a pravidelně se protáhnout. Volte pohodlnou obuv – v práci i doma, boty na podpatku jsou zabijákem pro drobné klouby. Při zvedání těžkých věcí raději zapojte stehna a hýždě než záda a kolena. Stolička v kuchyni nebo koupelně vás může ochránit před přetížením páteře při úklidu nebo vaření.
- Pohybovat se v rozumné míře – ideální je nordic walking, plavání nebo jízda na kole.
- Střídat pracovní a odpočinkové polohy.
- Dbát na hydrataci – dostatek vody pomáhá kloubní chrupavce.
- Sledovat hmotnost, aby klouby nebyly přetěžované denně.
- Vyhýbat se prudkým pohybům a nadměrnému namáhání.
- Využívat rehabilitační pomůcky a masáže kloubů.
Kdy ke specialistovi? Pokud bolest trvá déle než měsíc, kloub je oteklý, zarudlý nebo výrazně omezený v pohybu. Také když se v rodině vyskytují vážné formy artrózy, vyplatí se jít aspoň na konzultaci. Včasná diagnostika přes rentgen nebo magnetickou rezonanci šetří nervy i peněženku. U pokročilé artrózy hrozí nevratné změny, takže brát bolest na lehkou váhu se nemusí vyplatit.
Vyzkoušejte si vést "deník kloubního komfortu“ – prostě si každý den poznamenat stupeň bolesti a co jste dělali. Můžete si tak lépe uvědomit, co klouby zbytečně přetěžuje. Když pak přijde na řadu pověstná otázka "kde bolí artróza?", nebude to už hádanka, ale jasně rozpoznatelný signál těla, na který už budete mít odpověď. Uvědomíte si, že bolest nemusí být trest, ale někdy způsob, jak vám kloub naznačuje: “Hej, teď potřebuju pauzu nebo změnit tempo.”
artróza neznamená konec pohybu nebo radosti ze života. Jen dává důraz na to, naučit se žít s tělem v souladu a vědomě. A když už se ozvou kolena po cyklovýletu nebo vás přepadne bolest v zádech při sekání trávníku, není to slabost. Je to připomínka, abychom naslouchali tělu, včas mu ulevili a nenechali si vzít radost z pohybu. Když se naučíme malými kroky mírnit bolesti a známe své tělo, můžeme s artrózou spokojeně prožít desetiletí – a to i s občasným křupnutím při ranním vstávání.